Historie Hrádku

První písemná zmínka o městě Hrádek (Hradek) se vyskytuje v listině z listopadu 1325 (originál je uložen ve Státním archivu v Třeboni), jíž král Jan Lucemburský daroval několik „vesnic v Plzeňském kraji, toho času pustých“ (vilas sitas in Pilsnensi provincia nunc desertas), totiž Dobřív, Hrádek a Kuškov (dnes zaniklý), Petrovi z Rožmberka. Z uvedené zmínky tak vyplývá, že Hrádek musel existovat již nějakou dobu před tímto datem.

Zejména už předtím byly podél Padrťského potoka (dříve Černého potoka a dnešní Klabavky) postaveny vodní hamry, proto má železárenství v Hrádku u Rokycan dlouhou tradici. Hamry okolo potoka se však v Hrádku nezachovaly, jediný zachovalý hamr se nachází 4 km daleko v obci Dobřív. V hamrech se původně vyráběly hřebíky.

Vznik Nové Huti, která získala název jako obec až v roce 1854, je spojen s počátky českého železářství. V roce 1900 byla v této městské části postavena železárna. (Železárny jsou dnes označovány jako technická památka.) Je to velký komplex budov, do jehož areálu vede potok i železniční vlečka.

Hrádek byl součástí rokycanského okresu, který byl v roce 1942 okupanty zrušen a dekretem prezidenta republiky č. 121 ze dne 27. 10. 1945 Sb. došlo k obnovení správních celků.

V roce 1950 došlo k drobným změnám v katastrálních hranicích Mirošova a Dobříva ve prospěch Hrádku. Hlavním důvodem připojení území s několika domy k Hrádku, byla nejen jejich poloha, ale i napojení na služby pro obyvatelstvo, a dále pak zvyšující se počet jeho obyvatel v důsledku rozvoje železáren a tím i rozvíjející se stavební ruch. V roce 1952 došlo k připojení katastru Chylic, které dříve patřily do katastru Mirošova. Řada jednání proběhla rovněž k území Pavlovska mezi obcemi Kamenný Újezd, Hrádek a Dobřív. Správa osady Pavlovsko byla od roku 1945 územně rozdělena mezi tyto obce a její výkon byl tudíž nejednotný. Pod správu MNV Hrádek spadala nejmenší část, tj. 5 čísel popisných. Sloučením katastru osady Pavlovska s katastrální obcí Dobřív se 28 čísel popisných z celkových 43 dostalo pod správu Dobříva. Rozhodnutí bylo nutné z toho důvodu, že zde nebyl dostatek půdy pro vznik samostatného JZD. 1954 zaslal ONV Rokycany výměr o územní změně osady Pavlovska, jehož důsledkem bylo začlenění téměř celého Pavlovska do obce Dobřív. Zbylých pět čísel popisných spadajících pod správu MNV v Hrádku bylo připojeno i přes snahu zdejších obyvatel k Dobřívu rozhodnutím ONV na konci roku 1954.

Na jaře 1953 byly spojené obce Hrádek a Nová Huť přejmenovány na Hrádek, ačkoli brzy rozvoj železáren a s tím související stavební rozvoj a růst počtu obyvatel způsobil to, že na katastru Nové Huti žil podstatně vyšší počet obyvatel než v samotném Hrádku. Růst obyvatel započal od 2. poloviny 50. let. Jestliže v roce 1961 žilo v Hrádku 612 obyvatel a v Nové Huti 1562 obyvatel, tak v roce 1970 to bylo již v Nové Huti 2 271 obyvatel, v Hrádku však počet klesl na 588.

První bytové domy pro dělníky železáren byly na třídě 1. máje postaveny v 1. polovině 20. století. Mají obdélníkový tvar, střechy jsou valbové bez střešních štítů, na omítce byla občasně sgrafita. Sgrafita se dochovala pouze na jednom domě. Domy jsou dvou vchodové, jediný čtyř vchodový je panelový dům s výtahem v Učňovské ulici, ale ten nebyl postaven v době rozkvětu železáren. Některé domy prošly rekonstrukcí a mají již novou omítku, zateplení a střechu.

Zdroj : Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Rokycany: Městský národní výbor Hrádek (1927) 1945 – 1990 (1993), Inventář EL NAD č.: 112, AP č.: 221, autor: Mgr. Markéta Švecová, Rokycany 2009 a wikipedia


Historie Hamplova

Uvádíme zde zajímavý web, zabývající se historií Hamplova: http://www.hamplov.4fan.cz/

Děkujeme panu Brankovi za tento odkaz.