Na našem malém hrádečku si jednoho dne postěžovala královna, během sezení u kulatého stolu, že dva z rytířů dělají pro království pouze pár dnů před tím, než zasednou u kulatého stolu a tím pádem neodvádějí pravidelně svou práci.
Oba rytíři věděli, že královna mluví ze své vlastní dlouholeté zkušenosti, proto se rozhodli, že svou práci budou dělat jinak. Pokud budou rytíři více pro království pracovat, více se toho dozví a budou tak více ku prospěchu celému království. Důležité pro ně bylo, aby nezapomněli na ty, díky kterým se stali rytíři.
Aby ti dva rytíři mohli lépe komunikovat s hrádkem, tak si pořídili několik poštovních holubů, čímž se zrychlila komunikace mezi hrádkem a jejich obydlím. Tímto okamžikem začali na hrádek posílat své dotazy, podněty či návrhy, aby mohli dostát svému rytířskému slibu – pracovat pro království.
Jak čas plynul stalo se něco, s čím tito rytíři vůbec nepočítali. Písař na hradě začal chodit za královnou, a čím dál častěji si stěžoval, že má díky těmto dvěma rytířům stále více práce. Musí dokonce dvakrát týdně dolévat inkoust do kalamáře, co každý den seřezávat brk na psaní a od pečetidla se mu udělal mozol. Královna byla čím dál více nešťastná z písařova nářku. No jen si to představte, když za vámi den co den písař chodí s nářkem, kolik mu ti rytíři přidělávají práce, jak je to všechno složité, že potřebuje k sobě dalšího písaře, aby sobě ulevil a tak dále a tak dále. Samo sebou to královna dlouho nevydržela a svěřila se svým nejbližším oddaným poddaným se svou starostí ohledně písařova nářku a požádala je o pomoc.
Naštěstí byla v blízkosti královny její věrná dvorní dáma, která vždy jako první přispěchala s pomocí, proto se jí říkalo rychlá dvorní dáma. Ta když slyšela, že její oblíbená královna potřebuje pomoc, tak nelenila a s rychlostí sobě vlastní se pustila do řešení tohoto, pro královnu, zapeklitého problému. Slíbila královně, že celou záležitost rychle vyřeší.
Jednoho dne, když rytíři znovu zasedli u kulatého stolu, se tato rychlá dvorní dáma rychle ujala slova a vystoupila proti těmto dvěma rytířům. Řekla jim: “Vy dva pracujete moc a to se v našem království nesmí! Musíte pochopit, že takhle nikdo pracovat nemůže, to se prostě nedělá. Na hrádku tím všechny zatěžujete a písař kvůli vám bude potřebovat pomocníka. Bylo by dobré, abyste pracovali méně, protože o svůj žold stejně nepřijdete, i kdyby jste nepracovali vůbec.” Přidal se i další věrný z královniny družiny rytíř “Píč”, který si postěžoval, že musí na hrádku každý den v šest hodin ráno odchytávat poštovní holuby se vzkazy od oněch dvou rytířů. Byl by asi raději, kdyby mu tam létali pečení holubi, ale to ti dva rytíři určitě posílat nebudou.
Ti dva rytíři seděli u kulatého stolu a nevěřícně kroutili hlavou. “Co máme vlastně dělat?”, říkali si. Královně se nelíbí, když děláme pro království málo. Písaři se zase nelíbí, že děláme moc. Rychlá dvorní dáma dělá všechno pro to, aby se zavděčila královně, takže té se ti dva rytíři nezavděčí nikdy.
Samozřejmě, že se rytíři zachovali tak, jak jim praví jejich rytířská čest. Nenechají si do své práce kecat od nikoho, kdo dělá svou práci jen proto, aby se zavděčil královně nebo těm, kteří královně žalují a ukazují prstem na ty, co se jim nelíbí. Správný rytíř je zde pro svůj lid a pokud svou práci dělá špatně, tak mu to lid za pár dní spočítá, ale rozhodně jim nebude žádná rychlá dvorní dáma, písař nebo kdokoliv jiný diktovat, jak se mají o svůj rytířský úřad starat.
Petr Franta, zastupitel
PS: Audio verzi pohádky poskytne na vyžádání městský úřad v Hrádku. Konkrétně si musíte napsat o audio záznam ze zasedání zastupitelstva ze dne 25.2.2021. Jak na to, je popsáno na této stránce.