Rubrika: Spolky

V nedávném článku uveřejněném v Hrádeckých novinách č. 25 se objevily informace o TJ Hrádek, které nebyly s TJ konzultovány a vyvolávají více otázek než odpovědí. Jako předseda TJ, zastupující komunitu více než 300 sportovců, proto na článek musím reagovat, abych vám ukázal i pohled z druhé strany. Co je skutečnost a co jen informace jednostranně a účelově podaná nechám zcela na vás. Opravdu mě zajímá, proč byly prezentovány informace, které se výrazně liší od reality? A co bylo motivací autorek článku napsat takto účelový článek?

Od revoluce TJ v Hrádku přežila a přežívá již devět funkčních období různých zastupitelů a dvou starostů. Během sedmi volebních období od roku 1990 TJ Hrádek zažívala od vedení města skutečnou pomoc. Ovšem nikdy nezažila tolik “starostlivých aktivit”, jako od roku 2018 po změně postu starosty. O aktech “pomoci” TJ, bylo pro vás občany v Hrádeckém zpravodaji napsáno mnoho článků, abyste měli možnost udělat si vlastní názor i na základě informací z druhé strany.

U článku, na který reaguji je to stejné. V článku jsou použita čísla a údaje, které mají zaujmout, a vyvolat obavy. Je nabídnuto i mé jméno, jako někoho, s kým si máte spojit obavy, o kterých se pisatelky zmiňují. Myslím tím například částku 3 mil. Kč (za 8 let) pro TJ, nízký počet členů, uvedeno je 100, prodej části pozemku a mé sdělení, že TJ nedisponuje dostatečnými finančními prostředky na údržbu sportovišť. Zdůrazněny jsou především obavy o případný další prodej a postěžování si, že TJ s vedením města nejedná.

Po přečtení článku jsem jen nevěřícně kroutil hlavou, protože tento článek přichází právě po jednání mezi zastupiteli města a vedením TJ Hrádek, které se konalo 20. listopadu 2023. Jednání vyvolala starostka. Ovšem bez podkladů, které jsem nedostal ani po písemné žádosti. Samotné jednání probíhalo více jak dvě hodiny, ale nic nepřineslo, vedení města nemá představu, jak spolupracovat s TJ, a ani jako TJ konkrétně pomáhat, ale přesně ví, že chce koupit plochu škvárového hřiště. Od samého počátku jednání jsem projevoval delegovanou vstřícnost vedení TJ, aktivně nabízel řešení a spolupráci pro veškeré aktivity, které v průběhu jednání zazněly.

Jednání ze strany města bohužel nebylo konstruktivní. A ani vstřícné. Točilo se pouze okolo zájmu města a jediného cíle, odkoupit pozemek. Spříznění zastupitelé kolem starostky Sobotkové “tlačili na pilu” tak, že to bylo až úsměvné. Ze strany města padaly různé nápady. TJ měla na každý návrh zastupitelů vstřícné a pragmatické řešení, ať se jednalo o doskočiště, běžeckou dráhu, výstavbu umělého tréninkového hřiště, což také zaznělo, nebo jsme dokonce aktivně nabízeli místo pro vybudování inline dráhy okolo fotbalového hřiště, ale naše řešení městu nevyhovovala, protože se netýkala prodeje škvárového hřiště.

Škvárové hřiště a jeho plocha má z pohledu vedení TJ velký potenciál a tak, jako subjekt, kterému pozemek patří, máme problém podpořit myšlenky zastupitelů, o kterých jsme přesvědčeni, že by hodnotu pozemku devalvovaly. Krásným příkladem je návrh na vybudování doskočiště, nebo běžecké dráhy. Tento projekt by využil jen velmi malý okruh uživatelů a navíc jen párkrát do roka. Pozemek škvárového hřiště je pro TJ velmi strategický a cenný. Máme jasnou vizi do budoucna. Opakovaně městu nabízíme tento prostor k výstavbě moderní sportovní haly, která v našem městě citelně chybí a jistě by ji využila jak široká veřejnost, tak i naše děti v přilehlé ZŠ Hrádek, na které myslíme také. Máme však pochopení i pro aktivity města a tak TJ projevila ochotu dočasně vyjít vstříc také současným návrhům zastupitelů. Mohli by tak realizovat své nápady. K tomuto účelu nabídla TJ městu dlouhodobý pronájem škvárového hřiště za standardní nájemné. Tato nabídka bezprostředně navazovala právě na jednání o zmíněné a případné výstavbě sportovní haly, která by mohla nabídnout třeba i wellness (kdyby se občané vyjádřili pro) a našemu městu by tak přinesla řadu benefitů i zvýšení turistického zájmu. Tělocvična školy odpovídá době svého vzniku a na mnoho moderních sportů již není použitelná. Nabídka TJ, je v případě dohody, z naší strany velkorysá. Předpokládáme, že by v tomto případě pozemek škvárového hřiště tělovýchovná jednota přenechala městu zdarma za předem dohodnutých podmínek.

Ohledně investic do TJ jsme také nabídli řešení. Pokrytí investic města do TJ smlouvami o udržení. Ale ani to městu nevyhovovalo. Přitom zde by se také krásně mohla projevit ona deklarovaná snaha pomáhat TJ.

Po dvou hodinách jednání byl výsledek nula, protože ze strany města nepřišel jediný konkrétní návrh na spolupráci!

Nedozvěděli jsme se, co konkrétně dělá TJ špatně. Ani co vedení města od TJ požaduje za svou podporu a ze strany TJ to není naplněno. Místo toho bylo TJ naznačeno, že pokud neprodá škvárové hřiště městu, nejlépe zadarmo, nebude již pro město partnerem. Pořád vás článek překvapuje?

Jednání jsem považoval za důležité. Bylo vyvoláno starostkou, pozvánku dostali všichni zastupitelé a vedení TJ. Mimo pozvané byl přítomen i úředník města Drnec. Z každého důležitého jednání, na kterém daným stranám záleží, je vždy vytvářen zápis. Proto jsem si o zápis požádal, protože jsem chtěl s výsledky jednání seznámit vedení TJ. V odpovědi úředníka Drnce, který byl přítomen celému jednání a já se domníval, že právě z důvodu vytvoření zápisu, jsem se dozvěděl, že zápis z jednání neexistuje, takže město nemá žádné podklady pro to, jak spolupracovat s TJ. Od té doby se stalo jediné, byl zveřejněn článek v Hrádeckých novinách, na který reaguji.

Aktivita TJ společným sezením neskončila. Po vyvolaném jednání jsem požádal všechny zastupitele o spolupráci a mailem je oslovil se čtyřmi otázkami, abychom za TJ získali ucelenější obrázek o situaci a názorech zastupitelů. Obdržel jsem pouze jednu jedinou odpověď, která ještě ke všemu byla formální a bez jakéhokoliv konkrétního návrhu. Kde je ta ochota města jednat a hledat řešení?

A nyní k vyřčeným obavám:

TJ funguje v Hrádku přes 100 let. Vždy byla podporována. Dříve železárnami, později městem, krajem atd. Již z označení naší organizace je jasné, že jsme neziskovou organizací. Od devadesátých let je TJ podporována stále stejně, původně každoroční částkou cca 300 tis.Kč, mnohem později pak 350 tis. ročně. Od odchodu starosty Perlíka a zavedení dotačních titulů může být naše podpora nula a nebo i více, ale zde je vše dobře “zařízeno”, aby se nám více podpory nedostalo. Napsat, že současná podpora je stejná jako za starosty Perlíka by neznělo tak dobře, jako když napíšete, že TJ dostala za 8 let 3 mil. Proč autorky nemají obavy třeba o to, že se zvedly ceny téměř všech vstupů, a že za 350 tis. pořídí TJ mnohem méně než kdy dříve? Z mých úst na jednání všichni slyšeli, že ceny energií se změnily tak, že nyní platíme zálohy za plyn a elektřinu v hodnotě 274 tis. ročně a to šetříme, kde se dá. A pomoc města? Z dotačního titulu, kde jsme mohli získat až 100 tis. na elektřinu a 100 tis. na plyn, jsme dostali jen po 15 tis. Kč. Co na to autorky článku? Nic. Žádné zamyšlení. A další pomoc? Na letošní rok zastupitelé dokonce snížili maximální částku na každý jeden dotační titul z maximálních 100 tis. na 75 tis. Kč. Nejenže nedošlo k navýšení celkové dotační částky na podporu spolků, i přes velmi nepříznivou ekonomickou situaci pro neziskové organizace, ale ještě se snížila podpora na jeden daný účel dotace o 25 tis. Proč autorky nebyly aktivnější co se týče pomoci? A to není jen o TJ, ale o všech spolcích v našem městě. Proč hlasovaly pro tyto změny k horšímu? Chová se takto člověk, který chce podporovat a pomáhat?

Co si myslíte, že se děje s penězi co z dotací dostaneme? To není nějaký dar, který si předseda strčí do kapsy, to jsou finance přesně dané účelem na chod TJ! Já svou práci pro TJ dělám zdarma stejně jako lidé kolem mě, trenéři a další, kteří jsou srdcem naší TJ. Nikdo nám z města nijak nepomáhá. Pouze jednou za rok zvednou ruku, aby nám dali nějaké peníze, které stejně nejsou jejich a ještě u toho hrají divadlo.

V článku se dočtete, že předseda TJ vyjádřil obavy nad tím, že nedisponuje dostatečnými finančními prostředky na údržbu sportovišť. Což není pravda. Za dobu svého více jak dvanáctiletého působení jsem na to zvyklý, přesně jako mí předchůdci. Jsme příspěvková organizace, my z principu fungujeme na základě dotací, které od města obdržíme, stejně jako jiné organizace stejného typu v jiných městech.

Otázka přesně zněla: “jak dlouho TJ vydrží s finančními prostředky, které má”. Takto nepokládá otázku někdo, kdo má “strach o TJ?”, takto pokládají otázku ti co útočí na TJ a chtějí stůj co stůj docílit pouze svých vlastních zájmů, protože se starají pouze o sebe. Otázka v kontextu “starostlivosti” o TJ měla zjistit jak dlouho musí vedení města ještě škrtit finanční podporu pro TJ, aby docílili jejího krachu. Domnívají se zřejmě, že pak mají šanci získat TJ zdarma.

Stejně nepravdivá je i informace o počtu členů. Autorky, dostaly na jednání přesné údaje a informace o počtu členů TJ, která se stále vzpamatovává z Covidové doby a nyní dosahuje počtu kolem 300 členů a sportovců. Tímto problémem si prošly během Covidu snad všechny sportovní organizace. Přesto naprosto cíleně pisatelky použily nejnižší počet členů, právě z doby restrikcí během Covidu. Jaký byl asi jejich pravý důvod uvést do článku historicky nejnižší počet členů z doby, kdy se “zastavil” život téměř v celém světě?

Obavy o prodej soukromého majetku TJ je přinejmenším hodně zvláštní. Co se týče prodeje, občanům nikdo z města záměrně nesdělil, že TJ prodalo nevyužívaný kout areálu, který vždy sloužil jako skládka zeminy. TJ neudělala tedy nic, co by jakkoliv ovlivnilo rozsah sportování a mělo vést kohokoliv k nějakým obavám, ale naopak to TJ přineslo finanční prostředky, které by z města těžko obdrželo. Přesto jsou zveřejňovány velké obavy o další majetek TJ. Tedy mimo škvárové hřiště, zde je na TJ vedením města vytvářen nemalý tlak, aby svůj majetek prodala. Ano, pravda je, že pokud nebudeme mít dostatečnou finanční podporu od města, které má z daní nás všech podporovat právě sportovní neziskové organizace (Zákon o podpoře sportu č. 115/2001 Sb.), pak musí členové TJ Hrádek na malou podporu reagovat, třeba prodejem části majetku, právě z důvodu zachování sportu v našem městě.

Zmínily pisatelky, že TJ majetek, v podobě pozemku, jen neprodalo, ale nový pozemek také získalo? Z financí získaných z prodeje, jsem jako předseda, konečně mohl podniknout právní kroky, kterými jsem napravil chyby z minulosti a získal zpět majetek, který TJ vždy náležel a přesto se stal majetkem firmy Z-Group. Náš počin se nám vyplatil, a soudně jsme získali zpět majetek o rozloze 2700 m2. Ani v tomto případě nám město nepomohlo, spíše naopak. O problému věděli, a udělali vše pro to, aby tento majetek získalo město na úkor TJ. Co tedy k tomuto jednání dodat?

I my v TJ máme obavy o budoucnost TJ, pokud by přešla pod správu města. Členové TJ dlouhodobě pozorují, jak se vedení města neumí postarat o své vlastní sportovní plochy, které ve městě chátrají. Město dokonce prodalo městskou sportovní plochu na výstavbu jednoho rodinného domu, takže i my máme oprávněné obavy, jak by asi dopadla TJ pod správou právě tohoto vedení. Pokud by se město rozhodlo TJ rozprodat, třeba developerům, tak kdo by jim v tom zabránil?

Poslední otázka, která se nabízí… Jak je možné, že pisatelky Rychlá nebo Beranová nenechaly své děti sportovat v naší TJ Hrádek. Proč nám nepomohly? Proč i další zastupitelé raději vozí své děti jinam? Co je to za zastupitele, kterým na TJ nezáleží? U voleb si přečtete, že mají Hrádek v názvu, ale jsou to opravdu Hrádečáci?

Pokud by nám město opravdu chtělo pomoci, byli bychom seznámeni s jejich programem, s jejich vizemi jak to chtějí udělat, a pracovali bysme na dohodách. Místo toho je občanům do každé schránky vhozen článek s množstvím nepravd. Z našeho pohledu tak byly Hrádecké noviny cíleně zneužity. Za peníze nás všech. Obě pisatelky měly dostatek informací, a byly přítomny na jednání s TJ, proč tedy pozměnily tolik dat a místo vstřícných návrhů a nápadů je otisknut jejich článek, na který musím reagovat. Proč?! To je také jedna z otázek na kterou neznám odpověď. Takto  se vstřícnost a snaha vyjednávat neprojevuje, možná i proto jsme stále na mrtvém bodě.

Až zase budete číst podobný článek o TJ, pokuste se nevyřknout soud po jeho přečtení, ale až po tom, co získáte informace i z druhé strany.

David Red, předseda TJ Hrádek.

Na článek uveřejněný v Hrádeckých novinách číslo 9 / 2022 s názvem “Město Hrádek vnímá problémy TJ Hrádek a nabízí pomoc” musím jako předseda TJ reagovat. Já i členové TJ totiž vnímáme, že článek je záměrně (nebo účelově) zkreslen.

Hned na úvod bych rád všem sdělil, že paní starostka nikdy neměla snahu TJ pomoci. Kdyby to tak bylo, tak by pravděpodobně z její strany přišla konkrétní nabídka, ale doposud se tak nestalo. Proto když čtu, že “Město Hrádek vnímá problémy TJ”, tak aby je nevnímalo, když nás do tohoto stavu sami dohnali. Město Hrádek nechce TJ pomoc, chce jen pozemky TJ a o to se snaží od nástupu stávajícího vedení v roce 2018. Ještě je potřeba uvést na pravou míru, kdo se skrývá za “Městem Hrádek”, které vnímá problémy. Není to neživá věc, ale spolek lidí kolem paní starostky Sobotkové, která se nechová jako starostka, ale spíš jako někdo, kdo chce pozemky a dělá pro to vše možné, aby dosáhla svého. 

Pomoc, která byla poskytována panem starostou Perlíkem, před nástupem nového vedení města, v čele s paní starostkou Sobotkovou, se nedá srovnat se stávajícím stavem. Největší rozdíl je v omezování účelu financí, které jsou nám dány. Kvůli onomu omezování, nemáme již možnost získat další peníze z jiných dotací, tak jako jsme to dělali dříve. Prostě nám město Hrádek pomáhá tak, že jsme byli nuceni prodat část našeho majetku, abychom mohli dál fungovat. Za starosty pana Perlíka, byl vztah mezi TJ a městem na úrovni, kdy se nemuselo psát o tom, že město něco vnímá, protože to byl normální vztah mezi městem a spolkem.

Je pravdou, že kroky města nejsou jediný problém, který nastal, další omezení sportu přišlo v době pandemie COVID-19. Díky vládním nařízením naši členové nemohli sportovat a my jsme od nich nemohli požadovat příspěvky. Když čtete Hrádecké noviny, kde paní starostka “brečí”, jak to měli na úřadě těžké a jak to vše ustáli, tak to vypadá v porovnání s námi docela směšně, protože byť byly zachovány dotace, tak tím, že jsme přišli o příspěvky členů, jsme se dostali do mnohem horší situace, kterou jsme si nezavinili sami. Město o svůj každoroční příděl peněz nemusí nikde žádat, peníze daňových poplatníků, peníze od vás všech, získává automaticky, narozdíl od spolků a organizací.

Jak by se měla zachovat správná starostka nebo starosta vůči spolkům v jejich městě? Měl nebo měla by se pokusit o zachování spolků a najít řešení, aby vše fungovalo? Nebo spolkům pomoci tak, že odkoupí jejich majetek, když jsou v nouzi? Dnes se pomáhá kde komu, ale pomoci vlastnímu je někdy problém. Chápu, že vnímání tohoto problému se bude lišit dle úhlu pohledu každého člověka, ale zkuste se podívat na souseda, který je v těžké situaci a vy mu nabídnete pomoc tím, že si od něj koupíte kus jeho zahrady. Vtipné na tom je, že město vše platí právě z veřejných peněz, ne ze svého.

Chtěl jsem porovnat přístup předchozího starosty pana Perlíka se současnou starostkou paní Sobotkovou, ale to udělat nejde, protože bych porovnával jablka a hrušky. Jeden chtěl pomáhat a věděl o problémech, druhá se stará hlavně o své vystupování a nakupování všeho kolem ní.

Díky přístupu a podpoře bývalého starosty Perlíka a vedení města, jsme mohli dlouhodobě udržovat nízké členské příspěvky. Kontrola financí probíhala stejně a TJ vždy s přidělenými financemi nakládala co nejefektivněji. Díky finančním prostředkům města, které nebyly omezeny a šlo je použít na všechny výdaje TJ spojené s provozem, bylo možné příspěvky využít na dotace, které dnes již TJ získat nemůže. Proto se podařilo TJ Hrádek za období 2014 – 2018 získat, díky dotacím od jiných subjektů, finance v celkové hodnotě 713 tis. Kč navíc k dotacím poskytnutým městem. Z těchto peněz se začalo budovat Beach volejbalové hřiště, dětské hřiště, vyměnily se železné branky za hliníkové – bezpečné, pomohlo nám to hradit zvýšené náklady na energie, dopravu a soutěže. Také se investovalo do oprav, výstavbu a vybavení tělocvičny, přestavby sportovních šaten, vybudování nové malé posilovny, výměny podlahových krytin, výmalby a nákup zdravotnického vybavení. Například nákup přístroje automatického laického defibrilátoru (AED), který může zachránit život a tehdy jsme ho měli jako jediní v našem městě a doposud jsme možná i jediná sportovní organizace v celém okolí. Dnes z příspěvků musíme hradit náklady, které za starosty Perlíka bylo možné z podpory normálně platit, protože šlo, a stále jde o běžné provozní náklady TJ, ale vedení města rozhodlo jinak, z přidělených dotačních peněz města se totiž již hradit nesmí. Od tohoto rozhodnutí již nemáme žádné volné prostředky na to, abysme mohli požádat o dotace jinde. Za poslední 4 roky jsme tak přišli třeba o oněch 713 tis. Kč, nebo možná i víc, kdyby se na nás v dotacích, získaných jinde, usmálo štěstí. Měli jsme plány, co od roku 2018 opravíme, zvelebíme, a vybudujeme, ale bohužel… Jsem si jistý, že za nula korun to nedokáže nikdo.

Od voleb v roce 2018 dělá nové vedení vše proto, aby TJ přišlo o vše co za léta vybudovalo a udržovalo. Věřím, že to není náhoda, protože nic se neděje jen tak. Došlo to až tak daleko, že TJ nabídla městu prodej svých pozemků za odhadní cenu, které město koupit odmítlo. Zde je snad vidět nejjasnější ukázka toho, proč si myslím, že to vše není náhoda. Kdyby Město Hrádek tak moc stálo o pomoc TJ, tak už v roce 2019 udělalo jasnou nabídku pomoci TJ místo šikany, kterou z pozice silnějšího podnikalo během schvalování dotací a všemožných úprav dotačních programů v následujících letech. To, že město odmítlo vstoupit do TJ za komerční cenu se může zdát logické, ale následující kroky které vedení města podnikalo v dalších letech je jen ukázka toho, jak moc se snažili dostat TJ do problémů a snížit tak hodnotu nabídky. Kolem TJ nikdy, ve více jak stoleté historii, nebylo tak rušno, jako za poslední čtyři roky. Žádný spolek v našem městě si neprošel takovou šikanou jako naše TJ. Vše bylo vyvoláno uměle, protože se na straně TJ děláme totiž stále stejnou práci pro druhé, a stále bez nároku na jakýkoliv honorář. Dodnes se na tom nic nezměnilo, proto jsme přesvědčeni, že šlo o snahu vrazit klín mezi členy TJ, aby se nalomily lidské vztahy v rámci TJ a tím se oslabila pozice vedení TJ a posílila role města. Zkuste se zeptat ve svém okolí, které město se takto chová ke svému spolku? Mě nikdo nevěří, když mu to vyprávím.

Ještě bych rád poukázal na čtyřech příkladech, jak moc chce město pomáhat TJ:

1. TJ nabídlo městu pozemky na uskladnění vozů, které jsou nepojízdné, zdarma. Město tuto nabídku odmítlo a místo toho platí peníze komerčnímu subjektu a to přes 200 tisíc ročně. Co myslíte proč to město odmítlo a nejednalo o detailech této nabídky s TJ? Muselo by se pak město k TJ chovat lépe? To by asi mohl být ten problém 🙂
2. TJ mohla získat dotaci na zavlažování, ale nestalo se tak, protože o dotaci muselo požádat město. Přímo v dopise byli osloveni starostové měst a já jako předseda TJ jsem o tom město také informoval. Jak to dopadlo co myslíte, když paní starostka nabízí pomoc? Přesně tak, jak byste předpokládali, paní starostka s lidmi okolo ní se na TJ vykašlali. Paní starostka ví přesně, jak to bylo, ale ve svém článku přesto “ukáže prstem” na TJ s tím, že mohla požádat o dotaci, ale neudělala to… Co je cílem tohoto nepravdivého tvrzení?

3. Město Hrádek opravovalo hřiště za základní školou a jelikož by to bez svolení TJ nebylo realizovatelné, kvůli příjezdu těžké techniky a materiálu, požádalo TJ o přístup k multifunkčnímu hřišti přes pozemky TJ. Když celé hřiště opravili, tak hned poté vypověděli nájemní smlouvu, na část pozemku škvárového hřiště, kterou tělovýchově od nepaměti pronajímali. Chovají se takto normální lidi, kteří vám chtějí pomoci?
4. Město zažádalo TJ Hrádek o pronájem škvárového hřiště, zatímco jinému subjektu je ochotno platit za třikrát menší plochu přes 200 tis. Kč ročně, naší TJ nabídla starostka, a teď cituji” “symbolické nájemné 1.000,- Kč na rok”. Pokud by město mělo chuť pomoci, chová se ke spolku města lépe než k cizím subjektů? Bohužel ve vedení města není zřejmě nikdo kdo by si přál, aby tělovýchova za odpovídající pronájem od města vzkvétala, opravovala, rekonstruovala a budovala pro všechny naše občany, krásnější a vybavenější sportovní areál v centru města. V tomto směru je Hrádek unikát, ale záměr s touto lokalitou je určitě jiný.   

Až budete číst další článek paní starostky, zkuste se zamyslet nad tím, zdali to co píše je vlastně pravda?

David Redl, zastupitel