Zúčastnila jsem se zasedání zastupitelstva města a byla jsem průběhem jednání velice překvapena. Japonský spisovatel a romanopisec Haruki Murakami řekl „Kritizovat chyby cizích, neznámých lidí je snadné a příjemné.“ Já to tak nevidím. Pravdou je, že kritizovat umíme všichni bez problémů úplně všechno a všechny, a nikdo z nás se to nijak zvlášť učit nemusí. Já to mám dokonce v popisu práce a musím konstatovat, že je to někdy pěkná dřina.
Vždy je nutné se na to podívat z několika úhlů. Buď jste osoba, která kritizuje, nebo jste osoba, která je kritizována, či jste osoba, která sleduje kritizujícího a kritizovaného.
Role třetí, kdy jste jako pozorovatel, tak ta bývá jednoduchá. Na zasedání zastupitelstva jsem byla jako pozorovatel, ale toto představení místního zastupitelstva bylo velice náročné. Bohužel nevím, jak nazvat to, co se odehrávalo na prknech místního sálu domu kultury, zda to byla komedie, či tragédie. Sledovala jsem, jak si šestnáct lidí (patnáct zastupitelů a tajemník, kde je předpoklad, že by měl být nestranným) vyměňovalo názory, občas přišel dotaz, či komentář od občanů. Proudily emoce a jejich jazyky se měnily v meče, které se snažily probodnout své nepřátele a způsobit tím co nejhlubší rány. Ty rány se mohou hojit dlouho a uvidíme, zda se někdy zahojí. Bohužel kritika nebyla jen vzájemná, ale i vůči osobám, které na jednání nebyly přítomny, a tedy se nemohou bránit. Dokázali by to říct tito zastupitelé daným osobám z očí do očí? Pravdou je, že tam byli i tací, kteří za celou dobu ani nepromluvili. Nevím, zda neměli co říct, nebo nebyli na zasedání připraveni. Toť otázka.
Budu-li osobou první, tedy kritizující: měla by má kritika být upřímná, tak bych zastupitelům sdělila jedno indiánské přísloví: „Vyřčené slovo a vystřelený šíp nelze vrátit.“
Važte svá slova, protože nejste na divadle, ale jste Ti, kteří dostali důvěru lidí a snažte se to dělat tak, aby bylo patrné, že to děláte pro tyto lidi!
Děkuji všem zastupitelům za tuto zajímavou zkušenost.
Jitka Frantová
