Zúčastnila jsem se zasedání zastupitelstva města a byla jsem průběhem jednání velice překvapena. Japonský spisovatel a romanopisec Haruki Murakami řekl „Kritizovat chyby cizích, neznámých lidí je snadné a příjemné.“ Já to tak nevidím. Pravdou je, že kritizovat umíme všichni bez problémů úplně všechno a všechny, a nikdo z nás se to nijak zvlášť učit nemusí. Já to mám dokonce v popisu práce a musím konstatovat, že je to někdy pěkná dřina.
Vždy je nutné se na to podívat z několika úhlů. Buď jste osoba, která kritizuje, nebo jste osoba, která je kritizována, či jste osoba, která sleduje kritizujícího a kritizovaného.
Role třetí, kdy jste jako pozorovatel, tak ta bývá jednoduchá. Na zasedání zastupitelstva jsem byla jako pozorovatel, ale toto představení místního zastupitelstva bylo velice náročné. Bohužel nevím, jak nazvat to, co se odehrávalo na prknech místního sálu domu kultury, zda to byla komedie, či tragédie. Sledovala jsem, jak si šestnáct lidí (patnáct zastupitelů a tajemník, kde je předpoklad, že by měl být nestranným) vyměňovalo názory, občas přišel dotaz, či komentář od občanů. Proudily emoce a jejich jazyky se měnily v meče, které se snažily probodnout své nepřátele a způsobit tím co nejhlubší rány. Ty rány se mohou hojit dlouho a uvidíme, zda se někdy zahojí. Bohužel kritika nebyla jen vzájemná, ale i vůči osobám, které na jednání nebyly přítomny, a tedy se nemohou bránit. Dokázali by to říct tito zastupitelé daným osobám z očí do očí? Pravdou je, že tam byli i tací, kteří za celou dobu ani nepromluvili. Nevím, zda neměli co říct, nebo nebyli na zasedání připraveni. Toť otázka.
Budu-li osobou první, tedy kritizující: měla by má kritika být upřímná, tak bych zastupitelům sdělila jedno indiánské přísloví: „Vyřčené slovo a vystřelený šíp nelze vrátit.“
Važte svá slova, protože nejste na divadle, ale jste Ti, kteří dostali důvěru lidí a snažte se to dělat tak, aby bylo patrné, že to děláte pro tyto lidi!
Děkuji všem zastupitelům za tuto zajímavou zkušenost.
Jitka Frantová
Ilona Tytlová napsal(a):
Demokracie, kritika, krize…
Tři obyčejná slova, ale s jejich skloňováním se často setkáme ve všech našich médiích, na ulici, při kávě…
Tak jak to s nimi vlastně je? Ocituji zde několik myšlenek, které se k dotčenému váží a já se k nim vracím kdykoliv mám pochybnosti, zda jít k volbám, kdy pochybuji o stavu společnosti…
Otevírám Spisy Karla Čapka-Hovory s T.G. Masarykem
„Mluvíte o demokracii dokonalé, dnes je spíše zvykem hledat na ní chyby a mluvit o krizi demokracie.
Krize demokracie- prosím vás, co dnes není v krizi? Jsme- všechny státy a národy-v těžkém přerodu. Těžko žádat hned dílo dokonalé a na věky.
Demokracie má své chyby, protože občané své chyby. Jaký pán, takový krám. Demokracie sama lidi nevychová. Slušní, opravdoví lidé se vychovávají rodinou, školami, církvemi, státní správou, literaturou atd.-překáží tomu demokracie? Demokracii dělají demokrati a lepší demokracii lepší demokrati.
Žaluje se na korupci-dobrá, jen do ní! Ale nedejme se svést ke generalizacím-a nevěřme korupčníkům, žalujícím na korupci. Je dost korupce tiché, toho šikovného obcházení zákonů, korupce skoro legální-té nestačí čelit negativně, ale pozitivně: víc úcty k zákonům a státu! Ano, myslím občanskou morálku-loajalitu ve smyslu anglickém.
Stejně jako korupci žaluje se na politické chyby, na neschopnost všech možných veřejných činitelů. Ano, děláme chyby, sám jsem jich udělal dost.
Nemluví proti kritice, naopak přeju si kritiky všech vad a omylů; jenomže ta kritika nemá být demagogie, ale k poučení a k nápravě. Potřebujeme kritiků vzdělaných a poctivých, kritiků, kteří mají občanskou mužnost a kuráž; pravá kritika není negace ani svalování odpovědnosti na druhé, ale spolupráce a spoluodpovědnost.
To právě je základ demokracie: svobodná kritika a veřejná kontrola.
Jsem zásadním, ale ne slepým přívržencem demokracie; znám slabiny systému a neušla mi žádná špatná zkušenost, ale –nelituji ani na okamžik svého rozhodnutí, že budu sloužit demokracii a republice.
Demokracie je zárukou míru. Pro nás i pro svět.“
Tak k této kapitole jsem se vrátila opět po ZM ve čtvrtek 20. června. Pomineme-li některé archaismy, které korespondují době, ve které Čapek své Spisy připravoval, máme co do činění s postřehy, které jsou moderní, aktuální a to navzdory tomu, že nás od nich dělí téměř sto let.
Přejme si tedy, aby vládní strany dělaly svoji práci v souladu se zákony a ve prospěch občanů, opozice nechť dělá svoji opoziční politiku… a to vše pod kontrolou veřejnosti.
Věřím, že cílem všech zúčastněných je prosperita našeho města!