Ze zápisu rady města, jsem se dozvěděl stejně asi jako vy ostatní, že MUDr. Starková odmítla nabídku levnějšího nájmu od firmy Promabyt a.s. a “zatepla” tato informace proběhla i na sociálních sítích, takže předpokládám, že o tom asi všichni víte.
Co vlastně víte?
Předem upozorňuji, že mi paní doktorka Starková požádala, abych už se v tom “nepitval”, že je to pro ni velmi těžké. Bohužel jsem to nevydržel a musím vám napsat pár řádek, abych se vám ukázal trochu jiný pohled na danou věc a třeba i vy uvidíte věci trochu jinak než se vám na první pohled zdály.
Jsem zastupitelem a kdokoliv mi požádá o pomoc, tak se mu snažím vyhovět, samozřejmě pokud to je alespoň trochu možné. Proč to píši? Bude to již rok, co se snažím pomáhat jako zastupitel paní doktorce, které si nesmírně vážím. O pomoc mi nepožádala, jak asi předpokládají ti co ji znají, ale já jsem jí svou pomoc nabídl. Po tom všem, co jsem za ten rok zažil mi zpráva z rady města, která sděluje odmítnutí levnějšího nájmu paní doktorkou přišla jako pěst na oko. Vám ne?
No chápete to? Paní doktorka požádá město o finanční pomoc, kterou se podařilo získat až po velkém “humbuku” a následně odmítne levnější nájem? Přijde to někomu normální? Kdo uvěří zprávě, od lidí, kteří se většinově celou dobu snažili paní doktorce finanční pomoc odepřít? Stačí se podívat do zápisu onoho jednání zastupitelstva, na základě kterého vznikla petice.
Paní doktorka nestála o to, aby se medializovala její žádost o finanční pomoc, nestála o publicitu, ani o to, co přišlo po tom všem. Miluje svou práci a děti, které k ní chodí, nechce se zabývat žabomyšíma válkama, nestojí o to, aby se musela přít s ostatními. Proto se lidé za paní doktorku postavili a to přineslo nejen úspěch, ale i tu odvrácenou tvář úspěchu…
Položme si otázku, která asi napadne úplně každého.
Proč by rada města zveřejnila něco, co nemusí být ve skutečnosti tak, jak je napsáno?
Tahle otázka mi napadla taky a nebylo tak těžké na ni najít odpověď. Hledejte také a pokuste se číst mezi řádky.
Představte si, že politicky vládnete a objeví se někdo, kvůli komu utržíte politickou nakládačku. Copak asi uděláte, aby se to již nikdy neopakovalo? Jak se zachováte, pokud se cítíte “ponížení” ve své politické funkci?
Představte si, že jste politik, který dostal díky paní doktorce na frak, tedy já to tak vidím v případě vítězství finanční pomoci paní doktorce, o kterou vedení města nemělo zájem. Co takový politik udělá, aby se mu taková revolta již neopakovala?
Co takhle napsat, že ta paní doktorka dostala jednorázovou finanční pomoc a schválně odmítla levnější nájem. To je super nápad, protože lidi tomu uvěří resp. uvěří všemu, co napíšeme, nebo ne? Nemají důvod pochybovat o nás, zvolili si nás, věří nám. Když to napíšeme, tak paní doktorka bude mít po žížalkách, protože na ni lidi začnou koukat jinak a jen tak ruku do ohně za ní nepoloží. Lidé se budou ptát, když dobrovolně odmítne levnější nájem a chce přitom finanční pomoc, tak je asi nějaká divná. Už ji asi nebudeme mít rádi, už ji nebudeme podporovat. A politik? Ten si mne ruce, jak to dobře vymyslel.
Jasně, že vám tahle verze připadá jako blbost, to by přece neudělali. Pokud tomu věříte, proč věříte i tomu, že paní doktorka bude dobrovolně platit vyšší nájem resp. odmítne nižší? Pořád vám to přijde, že je vše OK? Je normální odmítnou levnější nájem? Kdo z vás by to udělal, ale hlavně proč by to dělal? Myslíte si, že je to z lásky k firmě Promabyt? Cítíte ten zvláštní pocit nesmyslnosti jednání?
Kdo z vás si položil otázku, jestli se ta zpráva zakládá na pravdě nebo co je pravdy na té zprávě? Věříte všemu, co si přečtete nebo začnete hledat, kde je zakopaný pes? Je problém jen na jedné straně? Uvěříte té zprávě a hned ji předáte dál, jako super zprávu, bez sebemenšího přemýšlení, zdali je na tom něco pravdy?
Jistě si říká, že “na každém šprochu je pravdy trochu”, proto věřím, že musela proběhnout nějaká komunikace mezi paní starostkou a paní doktorkou. Kde je tedy pravda?
Já za sebe musím říct, že si zprávy rád ověřím, abych měl jistotu, že ze mě nikdo nedělá blbce a po tom, co jsem se stal zastupitelem, si takřka ověřuji všechny zprávy, protože do mě již bylo zaseto tolik nedůvěry, že to ani jinak nejde. Předpokládám, že také nemáte rádi, když vás někdo vodí za nos a pomocí informací vytržených z kontextu nebo polopravd vás dostane do míst, kde sami být nechcete.
Protože jsem paní doktorce slíbil, že pomlčím o tom, co vím, dle jejích slov, chce mít už klid, tak nadhodím jen pár otázek, na které jsem se ptal na zastupitelstvu dne 3. 10. 2019.
Město mělo požádat o pronájem prostor pro paní doktorku od firmy Promabyt, které by pak město paní doktorce pronajalo. Šlo o to, že město zařídí vše potřebné a paní doktorka již nebude muset se stávajícím pronajímatelem jednat a platit nájem bude městu.
Na zastupitelstvu jsem se zeptal paní starostky, proč se město nedohodlo s firmou Promabyt ohledně nájmu? Světe div se, ale rozumné odpovědi jsem se nedočkal. Dočkal jsem se jen vyhýbavých odpovědí, ale pořád jsem neznal důvod, proč se město nedohodlo. Ptal jsem se tak dlouho, až mi bylo vyčiněno, že paní starostka není u výslechu. Zábavné jednání, škoda že chodí tak málo diváků (pro silnější povahy doporučuji si poslechnout audio záznam). Protože jsem se od paní starostky nedozvěděl kloudnou odpověď, tak předpokládám, že jednání mezi městem a firmou Promabyt proběhla “per huba”, vlastně je to teď asi už jedno. Můžete se zeptat, zdali existuje písemně doložitelná komunikace mezi městem a firmou Promabyt. Naštěstí máme v zastupitelstvu paní Kotyzovou, která byla v obraze a vysvětlila mi, že firma Promabyt by prostory městu pronajala, ale jen s podmínkou, že tyto prostory nesmí pronajímat třetí osobě. Jinými slovy si firma nepřeje, aby město pronajalo prostory paní doktorce nebo komukoliv jinému. Nechápu, proč mi to takhle jednoduše nevysvětlila paní starostka. Tento postoj firmy Promabyt naprosto chápu a ani já bych se asi nezachoval jinak. Na druhé straně všechny zúčastněné strany věděli, o co jde a kdyby byla vůle, která často chybí, pak by se asi i nějaká dohoda dala udělat. Musíme respektovat rozhodnutí firmy Promabyt, takže město prostory nezískalo a paní doktorka dál musí mít nájem s firmou Promabyt, jinými slovy žádná změna.
Město bylo ze hry venku, takže pravděpodobně paní starostka byla prostředníkem mezi firmou Promabyt a paní doktorkou a osobně nabízela smlouvu od firmy Promabyt paní doktorce, takový druh podomního prodeje. Ptal jsem se lidí, kteří mají nájem od firmy Promabyt, jakým způsobem jim je doručovaná smlouva o změně nájmu nebo návrhu na změnu nájmu. Odpověď byla vždy stejná – písemně. Takže předpokládám, že paní doktorka také obdržela písemně návrh smlouvy, aby si ji mohla v klidu prostudovat. Musí tím pádem existovat doklad o tom, že paní doktorka smlouvu převzala tehdy a tehdy. Souhlasíte?
Pokud byste se náhodou dozvěděli, že doklad neexistuje, protože to bylo řešeno osobně mezi paní starostkou a paní doktorkou takzvaně “per huba”, zeptejte se proč? Proč se taková věc řeší tímto nestandardním způsobem? Byla to náhoda nebo účel? Třeba je vše v pořádku a proběhlo vše standardním způsobem, ale to nezjistíte, pokud se nezeptáte.
Nevíte čemu věřit? Ptejte se, zjišťujte, ale hlavně nechte v klidu pracovat naší paní doktorku. Pravdy se doberete i bez paní doktorky, jak jsem psal, chtějte důkazy pro tvrzení, která uslyšíte a nenechte si věšet bulíky na nos a už vůbec nevěřte řečem typu “jedna paní povídala …”.
Petr Franta, zastupitel
